Druhou z významných dominant Pavlovských vrchů je po Dívčích hradech jedna z nejpěknějších a nejromantičtějších hradních zřícenin - Sirotčí hrádek. Zřícenina původně gotického pomezního skalního hradu z přelomu 13. a 14. století, vybudovaného na dvou vápencových skaliscích, se nachází na severo - východním vrcholu Stolové hory (458 m n. m.), v chráněné krajinné oblasti Pálava.
Sirotčí hrádek (Sirotčí hrad, Sirotčí hrady, Waisenstein) dostal název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev zvaná Sirotci místní hrad vystavěla. Někdy je Sirotčí hrádek nazýván také jako Růžový hrad (Rosenstein či Rasenstein – ostrý kámen). Roku 1645 byl vypálen a rozbořen Švédy.
Templářská pověst
Na Sirotčím hrádku byl údajně kdysi kastelánem rytíř Čičos, příslušník středověkého rytířského řádu templářů. V době, kdy se měl Čičosovi narodit syn, přišel mu od templářského řádu povolávací rozkaz do jedné ze středověkých bitev. Kvůli narození syna však Čičos odmítl do boje narukovat.
Nedlouho na to se na hrad dostavil komtur, kterého Čičosova žena Růžena požádala, aby šel nově narozenému dítěti za kmotra. Podle tradičního zvyku jméno dítěte vybírá právě kmotr. Komtur nabídku přijal a dal dítěti jméno Orphanus (sirotek).
Po narození dítěte nechal komtur popravit Čičose za zradu templářského řádu a učinil tak Orphana skutečným sirotkem. Poté dal popravit všechny obyvatele hradu (až na jednoho), zatímco vdově po Čišosovi puklo srdce žalem. Komtur z hradu odjel a Orphana vzal s sebou. Ten když se po letech na hrad vrátil, nalezl tam jediného člověka - starce, kterému se kdysi podařilo uniknou komturovu hněvu. Když mu stařec převyprávěl, co se tehdy s jeho rodiči stalo, Orphanus zešílel a od té doby údajně jezdí po nocích na koni ze Sirotčího hrádku na Turold.
Z hradu se dochovalo pouze torzo strážní věže a paláce.
Přístupnost:
Zříceninu Sirotčí hrádek naleznete nedaleko obce Klentnice taktéž v chráněné krajinné oblasti Pálava. Lokalita je celoročně volně přístupná po červeně značené turistické stezce (z Mikulova do Dolních Věstonic) či po zelené (z Perné do Klentnice). Nejbližší autobusovou zastávku naleznete v obci Klentnice (asi 0,5 km) a nejbližší vlakovou zastávku pak v Mikulově (asi 6,3 km). Zaparkovat můžete volně právě v nedaleké obci Klentnice. Pokud chcete ovšem projít celou naučnou stezku Děvín, pak je vhodnější nechat vůz v Pavlově, odkud vyrazíte a opět se sem vrátíte. Různorodost stezek Vás rozhodně nudit nebude ani při zpáteční cestě.
GPS souřadnice: +48°50'44”, +16°38'27”
Výhled:
Po vystoupání skalní průrvou Vás kromě pozůstatků gotické zříceniny čekají také široké výhledy do kraje Pálavy. Dohlédnete na zříceninu Dívčí hrady a samozřejmě také na vodní dílo Nové Mlýny.
